Jak píší praváci?

Dnešní děti jsou obklopeny písmem na každém kroku, proto se už před nástupem do školy některé děti naučí samovolně psát nápodobou tištěného písma (velká i malá písmena), spíše výjimečně jsou někdy schopny napodobit některá písmena psaná podle vzoru školního spojitéhopísma. V době před nástupem do ZŠ umí většina dětí napsat něco tzv. "hůlkovým písmem", zejména své jméno, někdy příjmení, ale slova, která pro něj mají nějaký jiný, ale každopádně důležitý význam. Souvislé věty, nebo dokonce texty tvoří dítě předškolního spíše výjimečně. Zde není dobré předbíhat školní výuku a dítě záměrně připravovat na čtení a psaní předem doma nebo ve školce, někdy je však velmi těžké zvídavým dětem v takové činnosti zabraňovat.

Mimořádně velká a důležitá úloha při položení správných návyků pro psaní nejen v ZŠ, ale v celém budoucím životě je svěřena učitelkám mateřské školy. Návyky spojené s úchopem psacího prostředku, rozložení věci na stole, sezení na židli i u stolu si děti nesou celým životem, a pokud nejsou vytvořeny správně, často se už později nedají změnit.
Děti ve věku 5 – 7 let by děti už měly úplně opustit různé druhy dětských úchopů a zvládnout špetkový úchop při kreslení tužkou, pastelkami, fixami a dalšími psacími prostředky.


Jedno z vyobrazení správného držení tužky a pootočení papíru při psaní pravou rukou v pojetí tradičního funkčního modelu (Sovák, M.: Výchova leváků v rodině, SPN, 1985, str. 103)

Psaní je souhrnná činnost, v níž se promítá celá řada vlivů, jakými jsou úchop psacího prostředku, pozice sešitu a jeho pootočení, sezení na židli a pozice u stolu, kvalita a vhodnost psacích prostředků a papíru, osvětlení, rozmístění věcí na pracovní ploše, vhodnost židle a stolu a další. Ve škole i doma do procesu psaní vstupují i rušivé vlivy jako ostré sluneční světlo, nepravidelný hluk z ulice nebo domácnosti, časté poznámky učitele nebo rodiče, hlášení školního rozhlasu, hovory slyšené z dálky z televize nebo jiných prostředků komunikace, pocházení kolem dítěte a neplánovaný vstup cizího člověka do prostředí, kde se píše.

Pravák při psaní tradičním špetkovým úchopem

Pravák píše a většina stopy psaného písma je díky obvyklým psacím pomůckám tvořena tahem; navíc pravák si celou dobu vidí do písma a může číst poslední napsaná slova, a tak kontrolovat nejen pravopis a chybějící diakritická znaménka, ale především sledovat obsah svého sdělení.
Další výhodou, kterou pravák má, je to, že v písmu postupuje nejen zleva doprava, ale začíná psát na levém listu otevřeného sešitu, a když jej dopíše, přesune se na list pravý – celou dobu může sledovat text v dvojlistu až do konce pravé stránky, kdy list otočí. To je výhodné mimo jiné i proto, že se nám myšlenkami lépe navazuje na text, do kterého můžeme průběžně nahlížet.

Pravákova paže se pohybuje po pilovité dráze od levého horního rohu pravému a na konci řádku se posouvá níže.

Někteří praváci, aby nemuseli posouvat plynule ruku a předloktí v tempu psaní, si pomáhají tím, že na začátku řádku nejprve natáhnou prsty s tužkou co nejvíce dopředu, opřou ruku o papír hřbetem a postupně při psaní krčí prsty, kam až to jde, a získají tím podle velikosti ruky dráhu až 3 – 5 centimetrů. Potom ruku odlehčí, natáhnou prsty, ruku umístí o tutéž vzdálenost doprava, tyto „píďalkovité“ pohyby pak podle délky řádku či potřeby opakují.

Při psaní musíme dbát především na:

  1. držení tužky prsty - vytvoření psacího úchopu
  2. vedení ruky a pohyby ze zápěstí, lokte a ramenního kloubu
  3. poloha papíru a směr jeho pootočení
  4. sezení a upořádání levákova pracoviště

Naplnění všech těchto parametrů však ale podléhá změnám, které přinesla nová situace s moderními psacími prostředky, a pokud nesprávně kombinujeme prvky z obou dvou funkčních modelů psaní, nemůže to z dlouhodobého hlediska přinést očekávané výsledky.

*

duben 2020

 

 

TOPlist

Kontakt

Mgr. Ivo Vodička Marie Majerové 1824/1
Litoměřice
412 01
+420 721 678 920

počítadla návštěv byla aktivována 10. dubna 2015
ivovodicka@seznam.cz