Ivo Vodička

Nechte leváky drápat: Ivo Vodička, Portál, Praha, 2008

O vlastní knížce se píše obvzláště nesnadno - jako autor si kladu otázku, do jaké míry je účelné a vkusné komentovat na svých www význam a přínos problematice, proto se omezím spíše jen na několik myšlenek, které možná nezazněly na jiných místech:

  • ano, je pravda, že k problematice leváků a leváctví jsem se dostal jaksi "zvenčí" na rozdíl od jiných, kteří studovali speciální pedagogiku; na druhé straně mi tento pohled zvenčí umožnil se dívat na celou věc podstatně svobodněji, tedy jinak, než je tradováno, i když každá svoboda jiného pohledu je svým způsobem nějak zaplacena,
  • mou výhodou při zkoumání leváctví, psaní leváků a jejich života je to, že sám jsem levák, který byl do tohoto života vržen už naštěství v době, kdy leváctví bylo mou rodinou i školou přijato; se svým leváctvím, stejně jako jiní leváci, jsem se však musel poprat sám - pro výchovu mých dva synů leváků jsem tyto zkušenosti zkoncentroval a to také pro paní učitelky, které je učily psát,
  • jako učitel střední školy a člověk mnoha zájmů jsem měl možnost nahlédnout do různých aktivit a základů řemesel, které mi pomohly pochopit, proč leváci dělají to či ono a jak, zároveň jsem měl dlouhodobě ve velkém počtu případů možnost nahlížet studentům přes rameno, jak vlastně píší už jako dospělí lidé, kteří své psaní a další návyky už ustálili,
  • ano, pobouřilo mě, když jsem ve svých 45 letech zjistil, že v pedagogických příručkách se tradují stejné nesmysly o výchově leváků, které jsem četl za svých pedagogických studií na PF na začátku osmdesátých let a které mi tehdy připadaly značně pomýlené - kdyby se česká pedagogika ze strany vystudovaných speciálních pedagogů leváky zabývala a nepřejímala jen tradované informace z šedesátých let z generace na generaci, určitě bych raději trávil čas hraní v kapele, psaním povídek, básniček a výtvarnými aktivitami, kterým jsem se do té doby kromě rodiny a učitelování naplno věnoval,
  • metodu "horního psaní" jsem nevymyslel, protože tak píší leváci intuitivně od dob, kdy bylo společensky únosné, aby někdo levou rukou psal - na to podstatné přišli leváci metodou pokusu a omylu sami a pro svou osamocenost v moři praváků každý pravděpodobně víceméně sám - je charakteristické, že drtivá většina leváků se dopracovala právě k tomuto stejnému řešení problému jak psát levou rukou pravostranné písmo,
  • mým přínosem do tohoto tématu je to, že jsem nejen vyslovil nárok leváků psát tímto pro leváky nejjednodušším a také nejefektivnějším způsobem, ale našel jsem cestu, jak na základě rozboru písma vysvětlit a dokázat, že toto psaní horní metodou není zvůle, úlet, neobratnost či zlý úmysl leváků, ale nutnost, která nakonec leváky dovede ke stejným výkonům v psaní ve srovnání s praváky, a tím nastolí rovnoprávnost mezi oběma laterálními skupinami ve výkonech i v hodnocení,
  • tak jako existují dva přístupy k projektování městského parku s "teoretickými příručkami a čistými úmysly u zeleného stolu" a možností nechat lidi nejprve vydupat cestičky a pak je zakomponovat do celého projektu, tak se hlásím k druhému principu - nejdříve se vždy dívám, jak leváci věci dělají, pak se ptám, proč to tak dělají a jestli se takové postupy dají zobecnit, aby se mohly stát vodítkem pro další generaci leváků a jejich rodičů i učitelů.

23/2/2013

 

KuliFerda a jeho svět / Pracujeme s levákem v předškolním věku / Raabe, Praha, 2015

Na podzim roku 2013 mě oslovilo nakladatelství Raabe, jestli bych vytvořil publikaci pro rodiče a malé leváky předškoláky - sadu pracovních sešitů KuliFerda pro práci s předškoláky. Během roku 2014 vznikla sada šesti pracovních sešitů, které jsou zdrojem informací pro rodiče a učitele mateřských škol, kteří vychovávají malého leváka a zatím z osobního nebo rodinného života nemají s leváctvím zkušenosti.

Těžiště pracovních sešitů je samozřejmě zaměřeno na malé leváky, kteří si mohou vyzkoušet řadu cvičení na jemnou motoriku levé ruky, na procvičení pravolevé orientace, ale i na rozvoj předškolní zralosti tak, jak je potřeba pro vstup do základní školy. Při práci na sešitech mi pomohly zkušenosti z výchovy našich dvou synů leváků, stejně jako rady paní učitelek z MŠ i postřehy mých kolegyň, které vyučují předškolní pedagogiku a organizují školní praxi budoucích učitelek mateřských škol. Práce to byla o to zajímavější, že pracovní materiál speciálně zaměřený na malé leváky ještě žádné české ani zahraniční nakladatelství nikdy nevydalo, takže zodpovědnost za rozvržení a množství informací, stejně jako pracovní úkoly zůstala na mně. Po mnoha úvahách jsem se nakonec rozhodl, že si sešity nebudu ilustrovat sám, ale svěřím tuto práci někomu, kdo už má ustálený a vkusný rukopis vhodný pro komunikaci s dětmi, a podařilo se mi získat ke spolupráci svou kolegyni Mgr. Ladislavu Linajovou. Myslím, že vzájemnou spoluprací vznikl dobrý pracovní materiál, který malým levákům, rodičům i učitelům mateřských škol pomůže najít cestu k hladkému začlenění malých leváků do běžného praktického života rodiny i školy.

8/9/2015

TOPlist

Kontakt

Mgr. Ivo Vodička Marie Majerové 1824/1
Litoměřice
412 01
+420 721 678 920

počítadla návštěv byla aktivována 10. dubna 2015
ivovodicka@seznam.cz