Levák a školství

Se změnou pohledu na leváctví po druhé světové válce vznikaly i první osvětové pedagogické publikace o tom, jak s leváky pracovat jako s praváky rovnocennými žáky2, ale právní váhu tyto práce pochopitelně neměly. Výsledkem mnohaleté činnosti našich předních pedagogů, především prof. Miloše Sováka a dr. Františka Synka, byla 10. února 1967 přijata vyhláška tehdejšího ministerstva školství,6 která nařizovala všem učitelům a vychovatelům respektovat potřeby levorukých dětí při všech činnostech, kde by byl u nich prokazatelně narušen zdravý vývoj.

V našem právním systému byla tato vyhláška jediná, která leváky a práci s nimi výslovně zmiňovala. Pro rodiče, učitele, vychovatele a leváky měla a dodnes i má zásadní význam mimo jiné tím, že přijetím těchto výchovněvzdělávacích zásad jsme se zařadili mezi skutečně civilizované země. V době svého přijetí byla převratná i proto, že prolomila bariéru ve vztahu většinové společnosti k jiným skupinám, které vykazují určité odlišnosti od toho, co bývalo považováno za jediné možné a správné.

Metodika výchovy leváků

(uveřejněno ve Věstníku MŠ a kultury a informací, roč. XXIII, seš. 4 z 10. 2. 1967,  čj. 5642/67)

            Zvýraznění zásady individuálního přístupu učitelů a vychovatelů k žákům a zásady respektování individuálních vlastností vyžaduje, aby byl brán zřetel na levoruké žáky. Při zjišťování levorukosti se učitelé a vychovatelé opírají o sdělení rodičů (zákonných zástupců), popřípadě školního lékaře; ve složitých a sporných případech si mohou vyžádat posudek okresního či krajského logopeda. Výchova levorukého dítěte musí být jednotná, a proto učitel a vychovatel cílevědomě podporují přednostní používání vedoucí levé ruky při všech činnostech dítěte (zvláště při výuce psaní, kreslení, a v pracovním vyučování) ve škole, mimo školu i v rodině. Zvláštní pozornost věnují učitelé a vychovatelé těm levorukým žákům, kteří byli přecvičeni na ruku pravou a v důsledku toho byl u nich prokazatelně narušen zdravý vývoj. Při výchově, vyučování a jakékoliv práci levorukých žáků se učitel a vychovatel řídí napříště výchovnými zásadami uvedenými v příručce prof. MUDr. PhDr. DrSc. M. Sováka „Metodika výchovy leváků“, která byla zaslána všem základním devítiletým školám. K dosažení jednoty výchovného působení školy a rodiny uspořádá škola pro rodiče levorukých dětí po zahájení školního roku odborné semináře a konzultace.

V průběhu sedmdesátých až devadesátých let byly tyto pedagogické zásady postupně vstřebány, proškoleny nové generace učitelů a vychovatelů a postavení leváků ve školách se tím výrazně zlepšilo, možno říci zrovnoprávnilo, čímž byl i naplněn smysl této vyhlášky.

Současně platný školský zákon, tedy zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ani vyhlášky Ministerstva školství a tělovýchovy ČR problematiku leváků výslovně nezmiňují. Přijetím současného zákona byla zrušena platnost výše zmíněné vyhlášky z roku 1967 a pedagogické práce s leváky se opírají o zásady formulované odbornou pedagogickou literaturou.

Školský zákon přejímá zásady rovnosti státních občanů z Listiny a říká, že „Vzdělávání je založeno na zásadách rovného přístupu každého státního občana České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ke vzdělávání bez jakékoli diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu a zdravotního stavu nebo jiného postavení občana.“7

Školský zákon vymezuje skupiny dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, způsob a okolnosti jejich vzdělávání,8 leváci mezi nimi ale uvedeni nejsou. Tvůrci zákona zřejmě předpokládají, že problematika leváků a jejich výchovy a vzdělávání, stejně jako jejich postavení ve společnosti je v zásadě vyřešeno, a tak je na leváky je pohlíženo jako ve všech parametrech rovnoprávné s praváky.

Leváky nezmiňuje ani vyhláška ministerstva školství č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.9

Při výchově a vzdělávání leváků ve školách a dalších zařízeních se v současné době vychází z již zavedené a zaběhnuté praxe, která se opírá o různé pedagogické příručky, které právní povahu nemají. Stejně tak stanovení laterality vyšetřením pedagogicko-psychologickou poradnou a z něj vyvozené závěry mají z tohoto pohledu k rodičům, školám nebo jiným výchovněvzdělávacím zařízením jen doporučující charakter.

Při nástupu do školní docházky jsou rodiče povinni zapsat své dítě do spádové školy, která je určena místem trvalého bydliště. Příslušné oddělení evidence obyvatel obce poskytuje spádové škole seznam dětí, které dovrší do 31. srpna věk šesti let a které pod příslušnou školu v daném školním roce spadají.

Pokud jsou při zápisu do školní docházky pochybnosti o tom, že dítě je dostatečně stranově vyhraněno a mohlo by mu to způsobit výchovné nebo vzdělávací problémy, je rodičům dítěte doporučeno, aby dítě bylo vyšetřeno příslušnou pedagogicko-psychologickou poradnou.

Činnost poradenských zařízení a jejich pravomoci jsou vymezeny vyhláškou ministerstva školství  č. 72/2005, o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních – o zařazení žáka do skupin dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami.

Podnět k vyšetření může dát i dětský lékař, v jehož péči se dítě nachází, dále učitelé mateřské školy, do níž alespoň v posledním roce před nástupem do školy dítě dochází, nebo sami pracovníci pedagogicko-psychologické poradny. Bývá zvykem, že pracovníci příslušné poradny obvykle s mateřskými školami úzce spolupracují, aby včas diagnostikovali možné obtíže jednotlivých dětí již před nástupem do školy, a tak jejich pohled na dítě je z tohoto hlediska nejpřesnější. Podnět k vyšetření v poradně může být naplněn formou rozhovoru s rodiči nebo písemně.

Vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně má obvykle dvě části, při kterých je zákonný zástupce přítomen a kterému je následně předána poradenská zpráva. Zákonný zástupce, kterým je převážně rodič, ji předá příslušnému školskému zařízení a může žádat o odklad školní docházky nebo o příslušný postup při práci s dítětem, které odpovídá zprávě.

Na základě žádosti zákonného zástupce dítěte a vyšetření dítěte v pedagogicko-psychologické poradně a její poradenské zprávy, ve které je doporučen odklad školní docházky,10 musí ředitel příslušné spádové školy ve správním řízení rozhodnout o případném odkladu.

V případě, že dítě už školní docházku absolvuje a v průběhu studia se u něj projevily výchovněvzdělávací potíže, postupují rodiče a učitelé školy stejným postupem. Poradenská zpráva z poradny má opět doporučující charakter a rodiče žáka ji předkládají řediteli školy, který je povinnen hledat cesty, jak ji přiměřeným způsobem naplnit, aby byly zajištěny doporučené výchovněvzdělávací cíle a zároveň byly respektovány konkrétní možnosti a potřeby dítěte.11

Odpovědnost za výchovněvzdělávací proces ve škole nese v plné míře její ředitel. Pro zajištění objektivity rozhodnutí o konkrétním postupu má k dispozici zprávu z pedagogicko-psychologické poradny, vyjádření školního výchovného poradce nebo psychologa a jednotlivých učitelů, se kterými ve spolupráci se zákonným zástupcem žáka dojednává podmínky a společný postup při jeho výchově a vzdělávání, který je zanesen v individuálním vzdělávacím plánu žáka.12

Veškeré písemnosti, které škola uchovává, podléhají ochraně osobních dat ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb.

10/10/2013

 

TOPlist

Kontakt

Mgr. Ivo Vodička Marie Majerové 1824/1
Litoměřice
412 01
+420 721 678 920

počítadla návštěv byla aktivována 10. dubna 2015
ivovodicka@seznam.cz