ComeniaScript

Comenia Script (stránky autorky písma) otevřelo prostor pro jiné pojetí školního písma, ale zároveň vyvolalo řadu otázek a také bouřlivou společenskou diskuzi. Skupiny zastánců i odpůrců nového písma mobilizovaly síly a snažily se svou pozici obhájit, přesněji řečeno – argumentaci druhé strany rozmetat. Když si odmyslíme jen čisté emotivní obhajoby nebo prosté odmítání, ukázalo se zřetelně, jak málo víme o samotné podstatě psaní a písma, protože v diskuzích se srážely zcela protichůdné a často úplně nesrovnatelné argumenty, které vycházely spíše z psychologizujících, společensko-historických a estetických parametrů.

Nová podoba písma si hned od počátku získala sdělovací prostředky a velmi rychle i řadu učitelů a dalších příznivců z různých stran. Příběh prosazování tohoto nespojitého písma od zveřejnění návrhu až po jeho zavedení do školní výuky jako alternativního školního písma je poměrně dlouhý a větvený a je možno ho sledovat zejména v archivech sdělovacích prostředků a v různých internetových fórech⁴⁷. Přes všechnu nedůvěru a výhrady vůči nespojitému písmu se počet škol, které k němu přecházejí, rozrostl, a v roce 2014 jej využívalo asi 140 škol⁴⁸. Z čísel však vyplývá, že nějaký hromadný přechod škol ke Comenia Script nebo pozdější jiné u nás certifikované alternativě skriptu se nekoná, a tak můžeme předpokládat, že počet žáků, kteří se připravují ve škole na psaní skriptem, může tvořit skupinu kolem jedné desetiny všech dětí.

Pro zavedení písanek a učebnic do školní výuky je u nás potřeba získat schvalovací doložku ministerstva školství⁵⁷, která je udělena tehdy, pokud pomůcky včetně použitého písma splní požadavky schvalovací komise sestavené z odborníků, které jmenuje ministerstvo⁵⁸. Tato komise ověřuje, zda daná učebnice či učební text splňuje obecné i zvláštní cíle vzdělávání v souladu s tzv. školským zákonem⁵⁹ a odpovědnost za volbu písanek a s nimi spojeným písmem včetně metodických po-stupů je na řediteli, učitelích školy a samozřejmě i na rodičích.

Pro potřeby samotného schvalovacího procesu Comenia Script ministerstvo školství oslovilo v roce 2010 Pedagogickou fakultu UK v Praze a vyzvalo ji k tomu, aby se věnovala posouzení vhodnosti či nevhodnosti případného širšího zavádění tohoto písma do českých škol. Pracovní skupina pod vedením tehdejší děkanky R. Wildové následně vydala Závěrečnou zprávu o výsledcích pokusného ověřování písma Comenia Script (2012)⁵², která na základě pilotního výzkumu a vyhodnocení zkušeností ve 33 vybraných českých školách dospěla k závěru, že Comenia Script je z didaktického a funkčního hlediska s dosavadním vzorem písma v zásadě srovnatelný a že může být do školní výuky zaváděn jako alternativní písmo. Tato zpráva dostatečně uspokojila ministerstvo školství⁵³, zastánce Comenia Script i média, zatímco odpůrci jen prostě rezignovali, takže k dalšímu hledání a vysvětlení podstaty novodobého procesu změn písařských zvyklostí nedošlo.

Comenia Script přináší při nácviku jiné obtíže, které spojité písmo nemá - dětem dělají problémy s "nabráním mezery" mezi písmeny i slovy a další.

Nespojité písmo je používáno v řadě škol už více než deset let, diskuse o smyslu a podobě školního písma mezitím utichla a většinou je předmětem zájmu bakalářských a magisterských prací studentů pedagogických fakult univerzit, ale jen zřídka se mu věnují profesionální badatelské týmy. Na druhé straně ani zastánci spojitého písma po celou tu dobu žádnou činnost nevyvíjejí a neučinili nic proto, aby odstranili jeho největší nedostatky a výuku psaní spojitým písmem jeho uživatelům usnadnili, přiblížili době a dali mu šanci na skutečný budoucí život v běžné praxi a ne jen ve specifických podmínkách školy. Znovu je tedy potřeba připomenout, že současná podoba českého školního vzoru spojitého písma není stvrzena nějakou právní normou a dlouhodobě se používá jen zvykově, tedy na základě zažitého úzu z dob minulých, a tak i zde je otevřena cesta k jeho reformě, pokud se ze strany učitelů, tvůrců písma a nakladatelství najde potřebný zájem a síla.