Osobní hygiena

Aniž je to není možná na první pohled úplně zřejmé, způsob provádění osobní hygieny v různých kulturních oblastech vtiskl do společenských zvyků a uspořádání věcí také velmi výraznou stopu.

Je obecně známo, že v arabských zemích, kde byl akutní nedostatek vody a velmi málo příhodné vegetace, nezbylo nic jiného, než jednu ruku vyčlenit k očišťování po vykonané potřebě a ruce druhé ponechat všechny ostatní činnosti. Která ruka k jakému účelu sloužila, je jasné. Dodnes je levá ruka v arabských zemích a dnes už i v některých jiných zemích, kam se rozšířil islám, vnímána jako nečistá, i když ve vyspělých arabských zemích pravý důvod tohoto zvyku zanikl. Podat jídlo levou rukou nebo jí někoho uchopit, je považováno za hrubou urážku a nesmí se jí uchopit nic, co by se mohlo i jen symbolicky znečistit.

Leváci si tak musí si být vědomi, že když přijedou do cizích zemí, může být jejich leváctví terčem pozornosti, nebo dokonce i odmítavých reakcí. Než někam jako leváci nebo s leváky vyrazíme, je potřeba znát, jak místní společnost leváky chápe a co od nich vyžaduje.

Všimli jste si, že lidé jsou učesáni na pěšinku, která vede středem hlavy, napravo nebo nalevo? Pokud se lidé češou „na stranu“, většinou to dělají tak, že hřeben zanoří do vlasů ve větší vzdálenosti a táhnou jím rukou k sobě. Praváci učísnou ofinu pravou rukou k sobě doprava a leváci doleva. Jako informace, kdo je pravák a kdo levák, to učitě nestačí, některé znaky nemusí mít velkou výpovědní hodnotu. Někomu nemuselo líbit, jak vypadá v zrcadle, nebo se mu líbilo, jak se češe někdo jiný. A někdo si ze zvyku ponechává účes, na jaký si zvykl, když ho v dětství česala maminka. A protože stála čelem k dítěti a byla pravačka, nosí i dospělý muž pravák pěšinku, která ubíhá zprava doleva.

Většina praktikujících zubařů potvrdí, že podle chrupu se často pozná levák a pravák, protože při čištění zubů jsou některé pohyby kartáčkem v ústech velmi obtížné. Proto jak praváci, tak leváci některá místa při čištění zanedbávají, což se po delší době projeví. Proto nezbývá než všem rodičům doporučit, aby své děti vedli k tomu, aby se naučily čistit zuby oběma rukama a při čistění jimi vykonávat stejné pohyby, aby nedocházelo k nerovnoměrnému čištění na obou stranách chrupu.

Při mytí jsou některá místa na těle jsou kvůli menší hybnosti druhé ruky hůře dostupná, což jistě potvrdí lidé po úrazu, ale i lidé starší. Obecně horší situaci zažívají leváci při používání prostor koupelen, umýváren i toalet. Většina koupelen je zařízena pro praváky – orientace vany a sprchy, umyvadla a míst pro odkládání zubních kartáčků, pohárků a mýdel, dávkovačů tekutých mýdel jsou umístěny v dosahu pravé ruky. Stejně tak věšáky na ručníky a žínky a držáky toaletního papíru jsou umístěny tak, že je leváci mají přes ruku.

Můžeme tedy čekat, že levákovi se může stát o něco častěji nějaká nemilá příhoda, že mu něco upadne nebo že se s mydlinkami v očích musí pro něco nešikovně natahovat mnohem dál.

*

A s čím dalším se musí levák denně vyrovnávat? Třeba s tím, že velký vstupní turniket v obchodních domech se otáčí doleva a levákovi se do něj hůře vstupuje a současně s tím musí protlačit velký nákupní košík na kolečkách brankou po pravé straně. Předtím ovšem vložil minci do zámku, kterým je košík upevněn na řetízku, pravděpodobně pravou rukou.

Takových situací je levákův život plný, takže je vlastně ani jako obtíže nevnímá, a tak si na ně ani nestěžuje. Přesto je dobré to vědět.

***